Jdi na obsah Jdi na menu

Honzík nemá svůj den

2. 4. 2012

Ach jo

A je to tady zase znova-řev,řev,řev a neznám důvod,nevím co to mé dítě chce co ho trápí-vím jen to,že má nabouraný denní ražim,ale ten má nabouraný už od změny času,prostě vše je jinak,navíc jsme začli sabotovat odpolední spánek,v jeden den spíme i 2 během dne druhý den nespíme vůbec a ať se snažím jak se snažím,dítě mi neusne dřív než po 22 hé hodině.

dnešní den nebyl vyjimkou,odpolední spánek sabotoval.A v 17 začal řvát po Hodinovém řevu,jsem se rozhodla,že se půjdeme ven projít,ať neřve aspoň v paneláku.Oblékli jsme se a vyrazili .Tatíek měl na starosti Honzíka a já Kačenku.Ven jsme ho dostala na plyšového krtka maňáska-že jde jako krtek na procházku-chvilku jsme čekali na tátu s kačenkou tak jsme si ukázali okolí-domu pískoviště-řev-nejdeme si na písek hrát

Konečně táta pochopil,že procházka se synem není žádná prdel,první zastávka-nechce jít přes cestu-lákám ho krtka-aby mu ukázal most-druhá zastávka lehne si na zem před lesní správou,3tí vříská u mostu a  to jsme jen 100 metrů od baráku další zastávka za mostem u závory řev-protže k němu běží pes a on si ho chce pohladit ,ale nemůže-má zakázano hladit cizí psi a pak když ho páneček teda zavolal ať si ho pohladí tak už byl v takovém amoku,že nechtěl.Pak řval celou cestu k rybníčku-kde ho chtěl tatínek nalákat na kachny-musel nás slyšet snad celý Luh.Pak ho táta nesl na koníkovi k  postavě rysa(dřevěné vyřezávané sochy na naučné stezce) chilku přestal řvát-já totiš rysovi dala na tlapu -krtka,tak to vypadalo,že ho chce rys sníst-tak ho běžel Honzík zachránit-dalších 50 metrů cesty jsme zvládli.Pak už nevím ,táta to zal Honzou kolem řeky a já je čekala na další zastávce u Soví rodinky,ale dlouho nešli,jen z dálky jsem slyšela řev.Kačenka mi začala dávat najevo svou nelibost-byla docela zima,tak jsme  se rozhodla dál ,už nečekat a vyrazila jsem domů-cestou jsme potkala sousedku z vedlejšího domu-pochválila mi dcerku,že krásně vyrostla a ptala se na syna a já ji odpověděla-jo tak toho jste asi neviděla,ale určitě slyšela jak řve tak jsme šli spolu a povídali jsme si,jsem ji řekla co máme za problémy a ,že nás nevzali ani do školky a že čekáme na vyšetření.Popřála mi pevné nervy.3laj sme domů.Táta s Honzíkem došli o Hodinu později.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář