Honzík

Honzík velice rychle pochopil systém Voksu

a tak jsme mu v kuchyni udělala komunikační panel-první tabulka pochutiny a jídlo-na tabulce mohlo být v této chvíli jen to co doma opravdu máme,nesmělo se stát,že by jsme řekli nemám.

Pod tuto tabulku přibyla další s věcmi-první obrázky -byli bublifuk,pití,rehabilitační míč.

po  6ti týdnech jsem posunula tabulky dolů a přidala k nim větný proužek s připraveným piktogramem já chci-bylo to v době kdy Honzík spal-vzbudil se a šel ke komunikačnímu panelu,najednou se zarazil a začal řvát,tabulka byla prostě jiná-vadilo mu i to posunutí o 10 cm a řval a řval a řval-vydržel takto řvát přes 3 hodiny,nepomohlo nic,nepomohlo kakao,nepomohlo puštění pohádky,nošení v náručí klidné mluvení,zavíral oči,zakrýval sobě uši a tátovi se snažil zakrýt pusu-aby konečně přestal na něj mluvit.

Bylo to hodně vyčerpávající pro nás pro všechny,nakonec jsme to zvládli.

Koncem Března jsem přidala další tabulku a to se slovesy-tu naštěstí už zvládl,bez dalšího afektu,

  Aktuální podoba komunikačního panelu

Nahoře připravený větný proužek-se slovem-chci

  1 tabulka-pochutiny,jídlo

  2 tabulka-předměty,věci

  3 tabulka slovesa

Další komunikační panel nám přibyl v koupelně,aby byli kartičky rychle po ruce

a pár drobných vychytávek v Bytě-označení místností piktogramem na dveřích,v úrovni Honzíkových očí-velmi mu usnadňuje orientaci v bytě-byl z tohoto označení nadšený-stále ukazoval na piktogramy,na jednotlivé detajly v obrázku a pak otevíral a zavíral dveře a přesvědčoval se jestli vyobrazené věci za dveřmi opravdu jsou, smál se  a skákal radostí.