Honzík

Protože,jsem asistentka pedagoga se zaměřením na alternativní komunikaci.Všímala jsem si vývoje řeči,protože jsem začala být ve vývoji,řeči nejistá v 10 měsících Honzík nežvatlal oslovila jsem Rannou péči z PRahy.Byli velmi ochotní a do  měsíce nás přijeli navštívit-Honzík se jim zdál podle nich velmi šikovný a pro rozvoj řeči doporučili znakování miminek.Začala jsme s ním znakovat,ale Honzu tato komunikace nebrala.Boužel od Března Do Července jsem byla hospitalizována pro hrozící předčasný porod v nemocnici a Honzíka hlídal dědeček s Babičkou na Moravě.Honzík se na moravě sice naučil chodit,ale v řeči se zhoršil před odjezdem aspoň opakoval mamama,dede,ham,uměl zvuky zvířat-od července jsem ale od něj slovo mamama-jako Máma,už neslyšela,ham si pletl s Haf za to začal velmi hlasitě výskat-áááá  a to na vše vše bylo áááááá a ééééééééééééééé,nic mezi tím.tohle mi teď dělá má 9 měsíční dcerka výská radostí a do toho žvatlá tatata a,mamama-někdy mám pocit,že pomaličku mluví lépe než Honzík,kterému už je 26 měsíců.V prosinci jsem pozvala znovuranou péči-znovu mi řekli,že Honzík je velmi šikovný,že by ho chtěli natočit jak hezky si hraje.Jedna paní si s Honzíkem celou dobu hrála a znakovala na něho zatím co já si s druhou paní z rané péče povídala.

Na závěr nám sdělila,že Honzík sice mluví ale podle svého a na znaky prostě nereaguje.Tak jsme nakonec zašla k nám do práce(Pracuji ve speciální základní škole pro postižené děti a vyžádala jsem si ,VOksové piktogramy pro vlastní potřebu(mám za sebou z práce 2 denní VOKs školení,ale nenapadlo mě si studijní materiál okopírovat a ten jsem při nástupu na mateřskou musela odevzdat jako majetek školy)Zkusila jsem tedy u něho VOks-klasicky od výběru pochutin-

Výběr pochutin se mu asi nejvíce líbil -měl z toho vysloveně radost tolik pochoutek najednou-nevěděl,ani.kterou má začít.Přítel se mi smál,že z Honzy dělám pokusného králíka,že to je stejně k ničemu.Že bych se měla vrátit zpátky do práce,že mi to očividně chybí.Moc mě to mrzelo.

Hodiny a hodiny strávené nad přípravou piktogramů ani nepočítám,první piktogramy jsme si zalaminovala ve škole,další v reklamní agentuře a dala tam i okopírovat rovnou celou knížku piktogramů-jednu rovnou do kroužkové vazby jako zálohu na  kopírování a druhou rovnou k použití.Kopírování mě stálo 500 Kč,až doma jsme zjistila,že je to nakopírované špatně a plno stránek chybí-druhý den jsem to šla reklamovat.Reklamu uznali,nic jsem nedoplácela

Nácvik jsme prováděla sama po reakci přítele na výběr pochutin jsem ho s tím nechtěla otravovat bylo to náročné-Honza se vztekal a nechápal proč musí brát tu pitomou kartičku a dát mi ji  co je to za blbost? přředtím přece jen stačilo donést flašku popřípadě ji po mě hodit a Teď to nefunguje.

2 hý den nácviku to konečně pochopil-měl jen jeden piktogram a to Pití-nejdřív jsme nacvičovali a nosil mi kartičku jen v kuchyni,ale už odpoledne mi ji donesl do obýváku k počítači.Měla jsem ohromnou radost.

zkusila jsem teda přidat další piktogram a to lentylky-ty vyšli ve výběru pochutin jako absolutní jednička.Pochopil velice rychle

Přídávání dalších piktogramů jsme nechtěla uspěchat,ale situace si to vyžadovala,každý den jsem tedy přidala další piktogram s pochutinou.

Po týdnu jsem dospěla k názoru,že výměnu zvládá a že bych mohla vyzkoušet přidat další tabulku s činnostmi-hračky rehabilitační míč atd-první piktogram byl rehabilitační míč.

Prostě jsem mu ukázala kartičku RHB míč a posadila ho na něj a skákali jsme-paráda zabralo to.Odtéto chvíle nám začal velice často nosit kartičku RHb míč-my,ale říkáme skákat na míči A to ho tak bavilo,že když jsem nebyla doma tak kartičku donesl i Tatínkovi.

No nyní po  6 ti týdnech používání VOksu jsme si s přítelem sedli a řekli jsme si jestli ve VOksu budeme pokračovat nadále nebo ne.Jestli to mělo vůbec nějaký význam.

Přítel mi řekl ,že ano,že Honzovi se v té chvíli otevřeli nové možnosti,před tím nám nikdy nedokázal říci,že chce skákat na míči.Míč sice válel po celém bytě,ale nás prostě nenapadlo,že by na něm chtěl skákat.Mysleli jsme si jen,že ho prostě baví ten míč válet.Také mi řekl,že jsme si na sebe upletli bič,protože,Honza neustále vymýšlí nové a nové možnosti.Zjistil,že komunikovat přinést kartičku se vyplácí a dostane to o co si řekne.Ale také vyslovil obavu,že se bojí aby Honzík začal vůbec mluvit,že má strach,že kvůli používání kartiček,nebude mít motivaci mluvit.Zdůraznila jsme mu,že kartičku nesmí jen donést a ukázat,ale že mu ji musí podat on se na ni musí podívat dát si ji co nejblíže k ústům a zřetelně danou věc,činnost vyslovit(PITÍ..)

To Honza,ale hned druhý den vyvrátil prvně řekl slovo o 3 slabikách a to jasně KAKAKO-jako Kakao.Rozbrečela jsem se radostí,bylo to úžasné.

Co nám systm Voks přinesl

1. Honza se celkově zklidnil-už po mě nehází flaškou a nemá tolik hysteráků
2. Honzovi se otevřel Svět-najednou si může říci co chce dělat a my mu rozumíme
3. Honza ví kde se jde na vycházku a co se bude dělat
4. Honza začíná mluvit-kakako,pití
5. Já jsme se zklidnila konečně svému synovi rozumím a on se tolik nevzteká

Co nám VOKS vzal

1. Určitě hodně času-co se týče náročnosti výroby,přemýšlení a v neposlední řadě Honzíkové neustálé požadavky co chce dělat
2. Finance-pořízení laminovačky,laminovacích folií,sucháče
3. Vše musím dopředu plánovat a  pohotově reagovat na změnu situace-tím předcházet Honzíkovým záchvatům vzteku

Pro svého syna jsem ,ale ochotna udělat COKOLIV.

Tento týden mi Honzík začal nosit více piktogramů najednou-tak jsem si řekla ,že je čas udělat mu větný proužek a začít skládat věty.Tak když spal,vyrobila jsem mu větný proužek posunula mu komunikační tabulky a mezi ně nalepila větný proužek.Honza jak se vzbudil okamžitě šel ke komunikačnímu panelu-najednou se zarazil a začal šíleně řvát a nebyl hodinu k utišení vzbudil i přítele,který spal po noční ,myslel,že Honzovi se něco stalo.Ptal se mě co jsem mu udělala a já,že nic že jsme mu prostě posunula,jen komunikační tabulku.Nevěřil mi ,že ten děsný řev je jen kvůli tomu.

Honzíkovi jsme vyrobila cestovní komunikační knížku-prostě na cesty,aby věděl kam se jde,jestli se pojede Busem ,nebo se půjde pěšky,jestli půjdeme kolem řeky a nakrmíme kačeny,nebo na hřiště.

Cestovní knížku jsme sebou vzali na vyšetření do Prahy k psycholožce-za komunikační knížku jsme dostali ohromnou pochvalu,že je to úžasné,že maminky s tím začínají až někdy kolem 4 let a to s fotografiemi,nebo 3D symboly a my jsme ve 26 měsících na  2D piktogramech a naprosto nám vyhovují.